Všechno zlé je pro něco dobré.

Co se má stát se stane. Všechno zlé je pro něco dobré. Hledej na všem něco pozitivního. Znáte taky moc dobře tyto věty, které většinou někdo pronese ve chvíli, kdy vám není úplně do zpěvu a zrovna vše vidíte úplně černě.

Mám to podobně. Nemám ráda „klišé“ věty. ALE..ona je to prostě pravda!

Vždy, když řeším nějakou těžkou životní situaci, mám před sebou těžké rozhodnutí, tak se hroutím. Zjišťuji všechny možnosti a pak jsem strašně smutná, když nevyjde to, co jsem si myslela, že je ta pravá cesta. Po chvíli ale zjistím, že zase tak dobrá ta cesta nebyla. Rychle najdu jinou variantu a zase se na ní upnu tak, že se až hroutím ve chvíli, kdy zase nevyjde. Takto se ubíjím někdy i docela dost dlouho, než mi to dojde…

Vždy dojdu do bodu, kdy si řeknu: „Věř v život!“. I tato věta může znít jako klišé. Zkusím popsat, co tato věta znamená pro mě. Ve chvíli, kdy už jsem unavená ze všech neúspěchů si uvědomím, že jdu akorát proti proudu. Jdu sama proti sobě a nikam to nevede. V tuto chvíli se úplně odevzdám…vesmíru, světu, osudu, něčemu…to nepopsatelné ticho a klid a odevzdání. Najednou můj stres zmizí, tlukot srdce se zklidní a já jsem v naprostém klidu. Cítím se v bezpečí a v jistotě. Už se nemusím bát, jak to vše dopadne, protože najednou věřím, že vše je tak, jak má být. Věřím v život, že udělá to, co je nejlepší pro mě. Udělá to tak, jak to já mám v tu danou chvíli prožít. I když se mi nemusí v tu chvíli zdát, že je to to nejlepší řešení, nakonec si uvědomím, že bylo.

Ve chvíli, kdy se do tohoto pocitu a klidu dostane, zanedlouho opravdu vždy přijde řešení dané situace a já jen s údivem koukám, jak to znovu zafungovalo. Jak je to možné, že se to najednou vyřešilo.